|
|
Vliv jaderné elektrárny z hlediska radiační zátěže
Vániš, Jiří ; Procházka, Zdeněk (oponent) ; Belatka, Martin (vedoucí práce)
Tento text pojednává o problematice ionizujícího záření působícího na pracovníky jaderné elektrárny a na okolní obyvatelstvo. Dále jsou zmíněny limitní dávky ozáření pracovníků v radiačním průmyslu, způsoby jejich ochrany a kontroly absorbované dávky ionizujícího záření. Na závěr jsou zhodnoceny vlivy jaderné elektrárny jako zdroje ionizujícího záření na blízké okolí včetně kontaminace vodních zdrojů a plynných výpustí. Další část se zabývá problematikou uskladnění jaderných odpadů od doby, kdy je palivo vyjmuto z jaderného reaktoru až po jeho trvalé uskladnění.
|
|
|
Vliv jaderné elektrárny z hlediska radiační zátěže
Vániš, Jiří ; Procházka, Zdeněk (oponent) ; Belatka, Martin (vedoucí práce)
Tento text pojednává o problematice ionizujícího záření působícího na pracovníky jaderné elektrárny a na okolní obyvatelstvo. Dále jsou zmíněny limitní dávky ozáření pracovníků v radiačním průmyslu, způsoby jejich ochrany a kontroly absorbované dávky ionizujícího záření. Na závěr jsou zhodnoceny vlivy jaderné elektrárny jako zdroje ionizujícího záření na blízké okolí včetně kontaminace vodních zdrojů a plynných výpustí. Další část se zabývá problematikou uskladnění jaderných odpadů od doby, kdy je palivo vyjmuto z jaderného reaktoru až po jeho trvalé uskladnění.
|
|
|
Měření fotonů pomocí elektronických dozimetrů při urychlování nabitých částic na Fyzikálním ústavu AV ČR v Praze
ŽIDKOVÁ, Jana
Diplomová práce je zaměřena na shrnutí současné problematiky práce s experimentálními lasery v Badatelském centru Prague asterix laser systém (PALS), které spadá pod Fyzikální ústav AV ČR a Ústav fyziky plazmatu AV ČR. Experimentální lasery slouží pro experimentální výzkum v oboru výkonných laserů a fyziky laserem vytvářeného plazmatu. Hlavním experimentálním zařízením Centra PALS je výkonný pulsní laserový systém Asterix IV, který Badatelské centrum PALS zakoupilo od německého Ústavu Maxe Plancka pro kvadratickou optiku v Garchingu u Mnichova (MPQ) za symbolickou 1 marku. Asterix IV patří mezi tři největší jodové lasery v Evropě. Mezi výzkumné programy probíhající na experimentálních laserech patří vývoj aplikace plazmových bodových zdrojů měkkého nekoherentního záření, vývoj a aplikace plazmových rentgenových laserů atd. Dalším zařízením nacházejícím se v Badatelském centru PALS patří laserový systém Ti Sapphire o výkonu 25 terawattů. Na tomto systému byl proveden obdobný experiment měření fotonů filmovými dozimetry. Na experimentálním laseru Asterix IV v Badatelském centru PALS nebyl dosud provedený žádný experiment s filmovými ani s elektronickými dozimetry. Tato práce se zabývá možností využití elektronických osobních dozimetrů při práci s lasery a zjištěním citlivosti těchto dozimetrů na rozdíl od jiných typů osobních dozimetrů. Tohoto cíle bylo dosaženo měřením na dvou na sobě nezávislých experimentech probíhajících na laserovém systému Asterix IV. Možnosti využití elektronických osobních dozimetrů pro měření v pulzním poli, přestože jsou navrženy pro měření dávek pouze v kontinuálním poli, je důležité především pro pracovníky nově budovaného centra Extreme Light Infrastructure v Praze (ELI). Centrum ELI bude jedno z nejmodernějších laserových zařízení na světě. V něm budou prováděny výzkumné a aplikační projekty zahrnující interakci světla s hmotou na intenzitě, která je asi 10 krát větší než současně dosažitelné hodnoty. ELI bude dodávat ultrakrátké laserové pulsy trvající typicky několik femtosekund (10-15 fs) a produkovat výkon až 10 picowattu. V Centru ELI bude na rozdíl od Centra PALS kontrolované pásmo, ve kterém je důležité monitorování zevního ozáření pracovníků. Proto si diplomová práce dává za cíl podpořit měřením na PALSu využití elektronických osobních dozimetrů v Centru ELI. Dalším cílem mé práce bude porovnat citlivost nejpoužívanějších typů osobních dozimetrů jako jsou filmové a termoluminiscenční dozimetry. V teoretické části je uveden popis a princip laseru Asterix IV. Dále pak definování ionizujícího záření a jeho druhů. V diplomové práci nechybí také vymezení pojmů jako je dozimetrie, typy dozimetrů, monitorování, radiační ochrana a veličiny s ní související. V metodice jsou rozebrána měření, která byla uskutečněna v rámci dvou experimentů za pomocí elektronických osobních dozimetrů, filmových dozimetrů a termoluminiscenčních dozimetrů. .Metodika je dále zaměřena na popis rozmístění laserového systému, především pak na popis interakční haly a interakčních komor, na kterých bylo prováděno měření. V metodice se nachází i řada fotografií vyfocených na pracovišti PALS pro snadnější orientaci. Ve výsledcích jsou hodnoty z jednotlivých měření zaneseny pro lepší přehlednost do tabulek. Diskuse je zaměřena především na potvrzení hypotéz. Jsou zde porovnány výsledky z elektronických, filmových dozimetrů a termoluminiscenčních dozimetrů. Výsledky jsou vztaženy na jeden výstřel a statisticky zpracovány. V případě celkového shrnutí práce je doporučeno používání elektronických osobních dozimetrů pro práci s experimentálními lasery a podpořen záměr využívání elektronických osobních dozimetrů v nově zbudovaném Centru ELI v Praze, zejména z důvodu vyšší citlivosti než jaká je u filmových a termoluminiscenčních dozimetrů a také pro snadnější, rychlejší a ekonomičtější vyhodnocení dávek.
|
|
|
Měření osobních dávek pracovníků v radiodiagnostice elektronickým osobním dozimetrem.
CHMELÍKOVÁ, Helena
Radiodiagnostika je poměrně mladý medicínský obor, jehož cílem je zobrazování anatomických struktur, fyziologických a patologických procesů za účelem stanovení diagnózy nebo prognózy nemoci. K tomuto účelu se využívá vlastností ionizujícího záření, které s sebou kromě výhod přináší také negativní účinky. Tyto účinky se projevují i ve zdravých buňkách, ve zdravých tkáních, v lidském organismu. Systém radiační ochrany proto mimo jiné stanovuje limity, které smí zaměstnanci s ionizujícím zářením při výkonu svého povolání obdržet. Kontrolu nad obdrženými dávkami napomáhá zajistit systém dozimetrie. Typy dozimetrů jsou v podstatě dva. Pasivní a aktivní, neboli elektronický Cílem této diplomové práce je porovnat výsledky z osobních filmových dozimetrů s výsledky elektronických dozimetrů DMC 2000 XB vyrobených firmou Merlin Gerin a stanovit zda je elektronický dozimetr vhodný k použití v radiodiagnostice, případně zda může nahradit filmový dozimetr. Měření jsem uskutečnila na radiodiagnostickém oddělení v nemocnici Sušice, o.p.s. Radiologičtí laboranti jsou zde běžně vybaveni osobními filmovými dozimetry. K těmto dozimetrům obdrželi na měřící období sedmi měsíců také osobní elektronické dozimetry. Oba dva druhy dozimetrů nosily dle vyhlášky SÚJB č. 307/2002 Sb., v platném znění na referenčním místě, tj. na levé horní části hrudníku na oděvu. Měření probíhalo u pěti radiologických laborantů a jedním osobním elektronickým dozimetrem bylo měřeno přirozené pozadí. Ve výsledcích z elektronických osobních dozimetrů jsem hodnotila kolektivní dávky všech pracovníků za jednotlivé měsíce, celkovou kolektivní dávku a sumu dávkových ekvivalentů za všechny měsíce u jednotlivých pracovníků. Kolektivní dávka z dávkových ekvivalentů Hp(10) byla většinou vyrovnaná, v listopadu a v prosinci byla poněkud vyšší. To bylo způsobeno vyšší četností operačních výkonů, při kterých byla nutná asistence laboranta s rtg přístrojem na operačním sále. Nevyšší suma dávkových ekvivalentů Hp(10) byla zjištěna u pracovníka č. 1, což je způsobeno opět častější přítomností uvedeného pracovníka na operačním sále. Přestože se laboranti na svých pracovištích střídají pravidelně, jejich vykonávaná činnosti je pouze náhodná. Rozhodně mohu vyloučit, že by se pracovník č. 1 nějakým způsobem odlišoval od ostatních pracovníků, co se radiační ochrany týká, všichni laboranti dodržují stejné principy radiační ochrany. Pro lepší pochopení problematiky jsem do diplomové práce zahrnula také seznámení s pracovními činnostmi, které radiologičtí laboranti vykonávají. Přestože jsem během měření pomocí elektronických dozimetrů zaznamenala několikrát měsíční hodnotu osobního dávkového ekvivalentu Hp(10) vyšší než 0,1 mSv, vyhodnocení filmové dozimetrie za stejné období stanovilo tuto hodnotu jako méně než 0,1 mSv, resp. méně než 0,05 mSv. Z dalšího šetření vyplynulo, že CSOD, s.r.o. je schopna měřit hodnoty = 0,01 mSv, tyto hodnoty však nebyly na filmech ze sledovaných dozimetrů zaznamenány. Neshoda naměřených výsledků tedy nespočívá ve vyhodnocování, ale v nižší citlivosti filmového dozimetru. Součástí diplomové práce se tedy stalo i hodnocení výhod a nevýhod obou typů osobních dozimetrů. Na základě výsledků měření, po uvážení výhod i nevýhod obou typů osobních dozimetrů a při posouzení pracovních činností radiologických laborantů mohu konstatovat, že osobní elektronický dozimetr DMC 2000 XB vyrobený firmou Merlin Gerin je vhodný k použití při činnostech na radiodiagnostickém oddělení a že může plně nahradit filmový dozimetr.
|
|
|
Využití osobní dozimetrie na jaderných elektrárnách v zahraničí
KAUCA, Michal
V této práci je provedena analýza využití osobní dozimetrie na jaderných elektrárnách v zahraničí a porovnání jednotlivých typů osobních dozimetrů při srovnání se situací v České republice. Na základě informací získaných z vybraných jaderných provozů je zde provedeno kvalitativní srovnání využití jednotlivých druhů osobní dozimetrie a porovnání se situací v České republice. Ve své práci jsem zvolil způsob získávání dat cestou e-mailů. Na základě získaných informací jsem pak provedl vlastní porovnání, jak bylo cílem této práce. Porovnáním situace v oblasti radiační ochrany pak bylo zjištěno, že použité osobní dozimetry v zahraničí a v České republice jsou většinou stejného druhu. Některé země včetně České republiky přecházejí k legalizaci osobního elektronického dozimetru jako primárního prostředku v rámci radiační ochrany. Zajímavostí v tomto směru je situace na Slovensku, kde od tohoto typu dozimetru jako primárního po nějaké době upustili a vrátili se k předchozím typům dozimetrů. Další zvláštností je, že v Japonsku jsou schválené limity radiačních pracovníků v kontrolovaném pásmu i pro těhotné ženy, což v ostatních zemích není běžné. Práce poukazuje na vliv osobní dozimetrie na úroveň radiační ochrany v jaderném zařízení a také na návaznost bezpečnostních opatření v osobní dozimetrii na přijatou legislativu ve vybraných zemích, stejně jako na nezastupitelnost kontroly, kompetenci personálu i pokračující výzkum a vývoj v oblasti osobní dozimetrie. Ochranu před zářením a osobní dozimetrii zítřka je třeba vidět globálně. Osobní dozimetrie se bude muset stát nejen jako dosud národní, ale také mezinárodní záležitostí. Nový vývoj v oblasti pasivních a elektronických dozimetrů až po hotové globální koncepty kontroly je již dnes v mnoha zemích s elánem provozován a stále více se nabízí na mezinárodním trhu.
|
|
|
Vývoj systému omezování a limitování dávek osob pracujících se zdroji ionizujícího záření a obyvatelstva
TEPLÝ, Antonín
Vývoj systému omezování a limitování dávek osob pracujících se zdroji ionizujícího záření a obyvatelstva Tato práce pojednává o systému limitů jakým prošel vývojem. To znamená, jak se měnily limity ozáření z důvodu bezpečnosti pracovníků s ionizujícím zářením a jak se měnil i limit ozáření obyvatelstva. V úvodní části práce se zabývám základními principy radiační ochrany, hlavně optimalizací radiační ochrany {--} systémem ALARA. V současném stavu dané problematiky se nachází systém limitů pro omezování ozáření (§ 18 a § 22 vyhláška SÚJB č. 307/2002 Sb.), a limity odvozené. Hlavní částí práce je sledování praktického vývoje systému limitů. V archivu v Ústavu Radiační onkologie ve Fakultní nemocnici na Bulovce jsem obdržel data z Celostátní služby osobní dozimetrie. Zpracovával jsem s výpisů 3 měsíčních a měsíčních dávky, které obdrželi zaměstnanci, a sledoval, jak tyto dávky klesají, a jak hlavně klesá počet pracovníků, kteří dávky překročili. Do své práce jsem zařadil 3 nejpočetnější skupiny pracovníků. 1. skupinu tvoří radiologičtí asistenti a laboranti. 2. skupina se skládá z lékařů a fyziků a 3. skupinu tvoří zdravotní sestry, ty však byly vyhodnocováni pouze do roku 2003. Největší pokles jsem zaznamenal od roku 2003, kdy se tyto výpisy dávek začaly vyhodnocovat měsíčně. Proto si myslím, že právě měsíční vyhodnocování dávek bylo velkým mezníkem v ochraně pracovníků s ionizujícím zářením. Dále jsem tyto dávky v několika grafech vyhodnotil. Poté jsem si překročené dávky rozdělil do jednotlivých škál a statisticky jsem je zpracoval. V diskuzi se nachází tabulka, kde jsou přepočítány i historické limity dávek a dávkových ekvivalentů na jednotku mSv (resp. mSv/rok), aby bylo možno aspoň částečně tyto limity porovnávat. Také je zde diskutován průběh radiační ochrany pracovníků v Ústavu {\dots}
|
host ::
RSS.